|
|
Zdravotnické středisko Hlinsko
Pilný, Ondřej ; Burianová, Lenka (oponent) ; Kacálek, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem a vypracováním projektové dokumentace zdravotnického střediska ve městě Hlinsko. Novostavba se nachází v severní části města v lokalitě určené pro výstavbu veřejné infrastruktury. Jedná se o čtyřpodlažní, částečně podsklepený objekt s šikmou mansardovou a plochou vegetační střechou. Objekt je založen na základových pasech a patkách z železobetonu. Nosné obvodové a vnitřní zdivo je navrženo z vápenopískových cihel KALKSANDSTEIN. V místech, kde je navržena otevřená dispozice je poté použito průvlaků a sloupů. Stropní konstrukce je navržena nad 1.PP jako monolitická železobetonová z důvodů zajištění požární bezpečnosti. Zbytek stropních konstrukcí je navržen z předpjatých stropních panelů SPIROLL s výjimkou 4.NP, které je zakončeno šikmou střechou zhotovenou ze systému masivních střech YTONG KOMFORT, který je ukládán na soustavu ocelových a železobetonových rámů. Obvodové stěny 1.PP jsou zhotoveny ze ztraceného bednění, které je zatepleno pomocí extrudovaného polystyrenu. Stěny v nadzemních podlažích jsou poté zatepleny kombinací vnějšího kontaktního zateplovacího systému a provětrávané fasády s fasádními obkladovými deskami CEMBRIT SOLID a PATINA. Objekt je funkčně rozdělen na několik částí. Kavárna, lékárna, zdravotnická záchranná služba a zdravotnické středisko, každá s vlastním vstupem. Lékárna je vybavena prodejnou, mísírnou léčiv a skladem. Záchranná služba je vybavena garážovým stáním, zázemím pro zaměstnance, místností krizové připravenosti a operačním centrem. Středisko je vybaveno pohotovostí, RTG, operačním sálem, rehabilitacemi a dalšími druhy vyšetřoven. Každá vyšetřovna je poté vybavena čekárnou. Pro větší pohodlí zaměstnanců je objekt vybaven opět vlastním zázemím pro zaměstnance. Celý objekt je navržen s nucenou výměnou vzduchu. Navržený objekt je řešen bezbariérově. Před objektem jsou navržena parkoviště pro osobní automobily, motocykly a sanitky. Celkem je navrženo 74 míst, z toho 5 jako bezbariérových.
|
|
|
Vzduchotechnika jednotky Intenzivní péče
Bosák, Jan ; Tesař, Zdeněk (oponent) ; Rubina, Aleš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vzduchotechnickým systémem obsluhující nemocniční čisté prostory. Systém je rozdělen na dva samostatně fungující celky. Primární zařízení obsluhuje chirurgickou JIP a jí přidružené prostory a sekundární zařízení obsluhuje lůžkové pokoje a s nimi spojené prostory. Zařízení č. 1 je navrženo tak, aby bylo schopno pokrýt tepelnou zátěž obsluhovaných místností v letních měsících a teplovzdušně větrat v období zimním. Zařízení č. 2 slouží k teplovzdušnému větrání po celý rok a je doplněno fan-coily pro pokrytí tepelné zátěže v letním období. Oba systémy jsou schopny také řídit úpravu vlhkosti vzduchu. V teoretické části práce je věnována pozornost čistým prostorům se zaměřením na nemocniční prostředí, jako jsou operační sály a jednotky intenzivní péče.
|
|
|
Práce radiologického asistenta na operačních sálech
KLEMENT, Jan
Bakalářská práce se zabývá prací radiologického asistenta na různých operačních sálech Nemocnice České Budějovice, a.s. V teoretické části je shrnuta historie a vznik RTG záření. Jsou zde popsány jednotlivé mobilní C ramena požívána na operačních sálech. Od konstrukce, pohybů až po skiaskopické režimy, ve kterých jsou schopny fungovat. Byly zde stručně popsány operační sály, na kterých radiologický asistent může asistovat. Je to oddělení Úrazové a plastické chirurgie (dále jako Traumatologie), Neurochirurgie, Ortopedie a Urologie. V poslední části je shrnuta radiační ochrana, která je velmi důležitá při ochraně personálu před ionizujícím záření. Práce měla za cíl popsat úlohu radiologického asistenta na vybraných operačních sálech Nemocnice České Budějovice, a.s. Tento cíl byl naplněn v praktické části, kde byly popsány postupy radiologického asistenta při vybraných operačních výkonech. Rovněž praktická část obsahuje jednotlivé analýzy počtů a typů nejvíce provedených výkonů pod skiaskopickou kontrolou za rok 2021 z vybraných oddělení. A statistické srovnání nárůstu počtu operačních výkonů provedených pod skiaskopickou kontrolou v období pěti let. V závislosti na zvyšování se počtu nových typů operačních výkonů. Práce jako taková by měla být z mého pohledu využita jako edukační text především pro studenty a budoucí radiologické asistenty, kteří budou vykonávat práci na operačním sále.
|
|
|
Prevence vzniku kožních lézí v perioperační péči
POHLOVÁ, Lucie
Cíl práce: Diplomová práce se zabývá problematikou prevence vzniku kožních lézí v perioperační péči. V teoretické části jsou prezentovány poznatky z problematiky identifikace dekubitů, vzhledem k trvajícím reálným problémům v diferenciální diagnostice v klinické praxi. Dále se práce zabývá oblastí vlhkých a termických lézích, které se v rámci perioperační péče také vyskytují. V empirické části diplomové práce bylo prvním cílem zjistit četnost dokumentovaného výskytu dekubitálních lézí v souvislosti s operačním výkonem v Jihlavské nemocnici za období jednoho roku. Druhým cílem práce bylo zjistit, zda a jaké existují bariéry při používání konkrétních preventivních opatření. Posledním, třetím cílem diplomové práce bylo srovnání efektivity preventivních opatření z pohledu perioperačních sester a sester z lůžkových ošetřovatelských jednotek. Ke splnění cílů práce byly formulovány tři hypotézy. Způsob dosažení cíle: Stanovených cílů bylo dosaženo formou retrospektivní analýzy dat nemocničního informačního systému a pomocí kvantitativního dotazníkového průzkumu. Zkoumaný soubor zahrnoval všeobecné sestry pracující na chirurgii, ortopedii, traumatologii, jednotkách intenzivní péče a perioperační sestry v nemocnici Jihlava. Celkový počet respondentů činil 140. Vědecké přínosy práce: Z celkového výzkumu vyplývá, že používání profylaktických pomůcek v rámci předoperační přípravy významně přispívá ke snížení rizika vzniku kožních lézí. Oslovený soubor všeobecných sester neuváděl žádné závažné bariéry při jejich aplikaci a naopak jej považují za velice účinné. Výsledky práce mohou být využity pro praxi, zejména v konkrétním zdravotnickém zařízení pro další zkvalitnění péče. Získané poznatky a závěry: Ve sledovaném souboru jsme ověřili, že se liší deklarované využívání preventivních strategií v oblasti prevence lézí v perioperační péče podle typu a zaměření pracoviště (p = 0,000) nejméně často deklarovaly využití všeobecné sestry z ortopedie, ale nelišily se využívané postupy (p = 0,220). Dále jsme zjistili, že se statisticky významně liší názor na efektivitu profylaktických krytí v prevenci lézí (p = 0,001, nejhůře hodnotili opět respondenti z ortopedie), ale přitom negativní zkušenost s jejich užívání uvedli pouze 2 respondenti.
|
|
|
Zdravotnické středisko Hlinsko
Pilný, Ondřej ; Burianová, Lenka (oponent) ; Kacálek, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem a vypracováním projektové dokumentace zdravotnického střediska ve městě Hlinsko. Novostavba se nachází v severní části města v lokalitě určené pro výstavbu veřejné infrastruktury. Jedná se o čtyřpodlažní, částečně podsklepený objekt s šikmou mansardovou a plochou vegetační střechou. Objekt je založen na základových pasech a patkách z železobetonu. Nosné obvodové a vnitřní zdivo je navrženo z vápenopískových cihel KALKSANDSTEIN. V místech, kde je navržena otevřená dispozice je poté použito průvlaků a sloupů. Stropní konstrukce je navržena nad 1.PP jako monolitická železobetonová z důvodů zajištění požární bezpečnosti. Zbytek stropních konstrukcí je navržen z předpjatých stropních panelů SPIROLL s výjimkou 4.NP, které je zakončeno šikmou střechou zhotovenou ze systému masivních střech YTONG KOMFORT, který je ukládán na soustavu ocelových a železobetonových rámů. Obvodové stěny 1.PP jsou zhotoveny ze ztraceného bednění, které je zatepleno pomocí extrudovaného polystyrenu. Stěny v nadzemních podlažích jsou poté zatepleny kombinací vnějšího kontaktního zateplovacího systému a provětrávané fasády s fasádními obkladovými deskami CEMBRIT SOLID a PATINA. Objekt je funkčně rozdělen na několik částí. Kavárna, lékárna, zdravotnická záchranná služba a zdravotnické středisko, každá s vlastním vstupem. Lékárna je vybavena prodejnou, mísírnou léčiv a skladem. Záchranná služba je vybavena garážovým stáním, zázemím pro zaměstnance, místností krizové připravenosti a operačním centrem. Středisko je vybaveno pohotovostí, RTG, operačním sálem, rehabilitacemi a dalšími druhy vyšetřoven. Každá vyšetřovna je poté vybavena čekárnou. Pro větší pohodlí zaměstnanců je objekt vybaven opět vlastním zázemím pro zaměstnance. Celý objekt je navržen s nucenou výměnou vzduchu. Navržený objekt je řešen bezbariérově. Před objektem jsou navržena parkoviště pro osobní automobily, motocykly a sanitky. Celkem je navrženo 74 míst, z toho 5 jako bezbariérových.
|
|
|
Vzduchotechnika jednotky Intenzivní péče
Bosák, Jan ; Tesař, Zdeněk (oponent) ; Rubina, Aleš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vzduchotechnickým systémem obsluhující nemocniční čisté prostory. Systém je rozdělen na dva samostatně fungující celky. Primární zařízení obsluhuje chirurgickou JIP a jí přidružené prostory a sekundární zařízení obsluhuje lůžkové pokoje a s nimi spojené prostory. Zařízení č. 1 je navrženo tak, aby bylo schopno pokrýt tepelnou zátěž obsluhovaných místností v letních měsících a teplovzdušně větrat v období zimním. Zařízení č. 2 slouží k teplovzdušnému větrání po celý rok a je doplněno fan-coily pro pokrytí tepelné zátěže v letním období. Oba systémy jsou schopny také řídit úpravu vlhkosti vzduchu. V teoretické části práce je věnována pozornost čistým prostorům se zaměřením na nemocniční prostředí, jako jsou operační sály a jednotky intenzivní péče.
|
|
|
Perioperační dokumentace v ČR
KOHOUTOVÁ, Michaela
Se zaváděním ošetřovatelského procesu společně s kvalitní ošetřovatelskou dokumentací do všech oblastí péče o pacienty, vyvstává i potřeba dokumentovat práci perioperačních sester na operačním sále. Perioperační dokumentace se zcela odlišuje od ošetřovatelské dokumentace, a to nejen jejím zpracováním, ale i zaměřením. Diplomová práce je tvořena částí teoretickou a empirickou. Teoretická část je obecně zaměřena na problematiku zdravotnické dokumentace a její složky používané na pracovištích ve zdravotnických zařízeních. Cílem práce bylo 1. Zmapovat stav současné perioperační dokumentace ve vybraných nemocničních zařízeních. 2. Zjistit z jakých částí se skládá perioperační dokumentace. 3. Zjistit názor sester na využití perioperační dokumentace. 4. Vytvoření perioperační dokumentace. Výzkumná část diplomové práce byla realizována kombinací kvantitativního a kvalitativního šetření. Pro kvantitativní šetření byla zvolena metoda dotazování technikou dotazníků pro perioperační sestry pracující na operačních sálech ve zdravotnických zařízeních v České republice. Byly stanoveny dvě hypotézy. 1. Na operačních sálech mají perioperační dokumentaci. 2. Sestry považují perioperační dokumentaci za přínosnou.Pro kvalitativní šetření byla zvolena srovnávací analýza perioperačních dokumentací. Výzkumný soubor tvořilo šest perioperačních dokumentací, která poskytla zdravotnická zařízení z různých krajů v České republice. V této části jsme zjišťovali odpovědi na tři výzkumné otázky. 1. Používají na operačních sálech perioperační dokumentaci? 2. Z jakých částí se skládá perioperační dokumentace? 3. Odpovídá perioperační dokumentace platné legislativě? Výsledky byly analyzovány a zaneseny do tabulek a schémat.Z výsledků je patrné, že sestry na operačním sále používají perioperační dokumentaci. Šetřením bylo zjištěno, že zpracování sledovaných perioperačních dokumentací není zcela v souladu s platnou legislativou. Ačkoliv převážná většina perioperačních dokumentací povinné údaje obsahuje, ošetřovatelský proces, jako údaj pro ošetřovatelskou péči nejdůležitější, chybí ve všech analyzovaných perioperačních dokumentacích. Přesto sestry perioperační dokumentaci vnímají jako přínos a to nejen v oblasti léčebné, ale také právní, ekonomické a informační. Výsledky výzkumného šetření by mohly být podnětem pro zpracování jednotného modelu perioperační dokumentace. Práce by mohla sloužit také jako informační materiál pro studenty zdravotnického směru.
|
|
|
Ošetřovatelská péče a komunikace s pacientem na operačním sále
VELIMSKÁ, Dana
Téma bakalářské práce ošetřovatelská péče a komunikace s pacientem na operačním sále bylo zvoleno pro zmapování problematiky současné úrovně ošetřovatelské péče a komunikace s pacientem v prostředí, které je pro většinu z nich stresující a klade zvýšené nároky jak na ošetřovatelskou péči, tak i na komunikaci. V dnešní době je toto téma velmi aktuální, protože se do popředí dostává spoluúčast pacientů na jejich léčbě a zvyšuje se obecně jejich informovanost o typech léčby a zákroků, které jim jsou prováděny. Správná úroveň komunikace nepochybně ovlivňuje stav pacienta. Teoretická část práce se zabývá prostředím operačního sálu a ošetřovatelskou péčí, která je poskytována anesteziologickou sestrou. Dále se zabývá druhy komunikace a jejím významem pro pacienta. Praktická část obsahuje výsledky kvantitativního výzkumu u anesteziologických sester poskytujících ošetřovatelskou péči na operačním sále a zároveň s pacientem na operačním sále nejvíce komunikují. Dále výsledky kvalitativního výzkum u pacientů se zkušenostmi s pobytem na operačním sále. Bakalářská práce obsahuje mnoho informací o zvláštnostech ošetřovatelské péče na operačním sále. Odhaluje skryté rezervy v komunikaci s pacientem v tomto prostředí. Poukazuje na nejčastější problémy pacientů v komunikaci s operačním týmem. Mapuje úroveň vědomostí anesteziologických sester v oblasti ošetřovatelské péče a komunikace. K vypracování této práce bylo stanoveno několik cílů, hypotéz a výzkumných otázek. K cíli č. 1 zjistit ošetřovatelskou péči po o pacienta na operačním sále z pohledu sestry, byly vytvořeny tři hypotézy. Hypotéza 1 - sestry mají vypracovaný standard ošetřovatelské péče na operačním, je potvrzena. Hypotéza 2 - sestry mají čas k poskytování ošetřovatelské péče na operačním sále, je potvrzena. Hypotéza 3 - sestry mají dostatečné materiální a technické vybavení k poskytování ošetřovatelské péče na operačním sále, je potvrzena. Cílem č. 2 bylo zmapovat komunikaci na operačním sále mezi ošetřujícím týmem a pacientem, k cíli byly vytvořena dvě hypotézy. Hypotéza 1 - komunikace mezi ošetřovatelským týmem a pacientem je ovlivněna stresovým prostředím operačního sálu, je potvrzena. Hypotéza 2 - komunikace mezi ošetřovatelským týmem a pacientem je časově limitována provozem operačních sálů, byla potvrzena. K cíli 3 - zjistit komunikaci na operačním sále mezi ošetřujícím týmem a pacientem z pohledu pacienta, byly zadány 2 výzkumné otázky: Jak pacient v prostředí operačního sálu vnímá komunikaci s ošetřovatelským týmem? Jak se v prostředí operačních sálů komunikuje? Výzkumné otázky jsou zodpovězeny. Stanovené cíle práce jsou splněny. Výsledky výzkumné práce byly použity při zpracování ošetřovatelského standardu "Ošetřovatelská péče o pacienta na operačním sále pro anesteziologické sestry". Tento standard může posloužit sestrám jako stručná a přehledná pomůcka při ošetřovatelské péči a zajistit tak komfort a bezpečnost pacienta v podobě poskytování kvalitní ošetřovatelské péče na operačním sále.
|
|
|
Role radiologického asistenta na operačním sále
FLÉGROVÁ, Jana
Tato práce má podat ucelené informace o začlenění radiologického asistenta do operačního týmu a informovat o jeho činnosti na operačním sále. Upozornit na některé časté chyby a seznámit s častými operačními technikami a s problematikou na operač-ním sále z pohledu radiologického asistenta a tím vést k lepší a přesnější práci radiolo-gického asistenta a zároveň k usnadnění práce operatéra.
|
host ::
RSS.